Továrenská výroba kočárů

Výsadu zhotovovat kočáry měli kováři, řemenáři a také uzdaři. Tyto výsady máme zaznamenány z let 1562 až 1597. Roku 1715 získali tuto výsadu též sedláři. Teprve po vydání prvního živnostenského řádu roku 1859 se uvádějí zvláštní výrobci - kočárníci. Jedním z problémů stavby kočárů v našich zemích byl nedostatek správných a vhodných surovin. Například kůže s vhodnou jemnou apreturou se musely dovážet z Mohuče a Wormsu, dřevo (bigonové, mahoniové, ořechové a topolové) se objednávalo většinou z Ameriky, ocelová péra z Offenbachu a Steyru, lakované kůže z Anglie, hedvábné látky, čalouny, jemné kůže a koziny z Francie.
Na druhou stranu se české kočáry vyráběly hlavně v Praze a Plzni a posléze vyváženy do Německa, Rumunska, na Balkán, do Ruska i Orientu. K roku 1890 bylo v Čechách registrováno 12 továren na kočáry, z toho 4 v Praze, 1 v Plzni atd. Sedlářů bylo k témuž roku v Praze 20, po venkově 80, výroba činila asi 1500 kočárů a v celém Rakousko-Uhersku se počítalo s výrobou 2360 silničních povozů.

V USA bylo zhotoveno roku
1890
1900
rodinných a luxusních
841 305
907 482
pro veř. dopravu
3200
2316
obchod. a nákladních
433 010
575 351
sání všeho druhu
87 161
118 222

Naproti tomu v Rakousko-Uhersku byl roku 1891 stav dovozu kočárů 150 ks, vývozu 934 ks, roku 1900 426 a 852, roku 1903 338 a 473 ks, proti Americe tedy velmi nepatrný. K roku 1902 bylo v celé monarchii 386 továren na vozy, zaměstnávající 8415 dělníků, ale vedle nich 10 304 pomocných živností na vozy s 21 891 dělníky. Roku 1906 bylo zde 9 větších závodů s průměrnou obsadou 18 dělníků, 21 závodů s průměrnou obsadou 33 dělníky, 5 závodů s průměr. 60 lidmi, 4 závody s průměr. 172 lidmi a 8 závodů s průměr. 840 lidmi.
Výrobou kočárů se v rakouské monarchii počaly zabývat celé specializované továrny a průmyslové podniky. Roku 1844 byla ve Vídni založena dvorní továrna na vozy J. Rohrbachera, o dva roky později v Plzni továrna na kočáry "V. Brožík a syn" a roku 1853 námi sledovaná továrna na kočáry "Schustala & comp. " v Kopřivnici. Ve druhé polovině 19. století zde působily i menší podniky a dílny, postavené především na vysoké profesionální úrovni jednotlivých řemesel, jako například výrobna kočárových karoserií a spodků J. Hauckera v Javorníku u Jeseníku a jinde.


Nejstarší dochovaná fotografie objektu bývalého erbovního fojtství - pohled od starého hřbitova.


Původní fojtství se stodolami a přístavky v kresbě kopřivnického rodáka Ludvíka Bortla.(archiv muzea Fojtství )


Nejstarší známé logo firmy Schustala a spol.


Původní stodola fojtství, kde započal Ignác Schustala roku 1850 první řemeslnou výrobu bryček a kočárů. (Stodola restaurována v devadesátých letech péčí podniku Tatra)


Kočárovka okolo roku 1872


Reklamní tisk z roku 1876